19. Kapitola

Kapitola 19 popisuje v první části Beránkovu svatební hostinu, ale na začátku odkazuje na to, že Bůh pomstil krev Svých služebníků na smilnici a odsoudil ji. Hlasitý jásot velikého zástupu spasených v nebi začíná velikým: "Hallelujah! Spása, sláva a síla patří našemu Bohu, neboť pravdivé a spravedlivé jsou Jeho soudy, že odsoudil velikou smilnici, která svým smilstvem zmátla zemi, a pomstil na ní krev Svých služebníků!

A po druhé volali:Hallelujah! A dým od ní vstupuje vzhůru na všecky věky!

Tedy se vrhlo čtyřiadvacet starších a čtyři živé bytosti na kolena a klaněli se Bohu, který sedí na trůnu, těmi slovy:Amen! Hallelujah!

A hlas vyšel od trůnu, který volal:Chvalte našeho Boha, všichni Jeho služebníci, kteří se Ho bojíte, malí i velcí!"

Zástup přemožitelů v nebi je ze všeho pozemského utrpení vytržen, proměněn a vrácen do rozkvětu svého mládí (Job 33:25). Tam nejsou starosti, nouze, smrt - nic, co připomíná hřích a nemoc anebo stáří, jen dokonalá sláva a blahoslavenství na věky.

"Co žádné oko nevidělo a ucho neslyšelo, a o čem lidské srdce nemělo tušení, to Bůh připravil těm, kteří Jej milují." (1. Kor. 2:9)

"Pak jsem slyšel hluk, zněl jako jásot velkého množství lidu a jako šum mnohých vod a jako hřmění silných hromů, když volali: Hallelujah! Pán, náš Bůh všemohoucí se ujal kralování!

Radujme se a jásejme, a Jemu vzdávejme čest! Neboť přišla svatba Beránkova a Jeho Nevěsta se připravila, a je jí dáno se obléknout v třpytivě bílé lněné roucho; lněným rouchem jsou totiž spravedlivé skutky svatých." (v. 6-8)

Během času soužení se pozemská Nevěsta nachází u svatební hostiny se svým nebeským Ženichem, do Jehož obrazu a bytosti byla přetvořena. U tohoto zástupu prvotiny se jedná o Nevěstu Beránka. Ona je úplně ospravedlněna, posvěcena a oblečena do třpytivě bílého lněného roucha. Spravedlnost Boží jí byla Kristem vrácena.

V Matouši 25 je řeč o příchodu Ženicha a moudrých pannách, o nichž je řečeno: "... a panny, které byly připraveny, s Ním vešly na svatební hostinu, a dveře byly zavřeny." (v. 10)

V Matouši 22 byla svatební hostina ohlášena, přičemž pozvaní hosté v různých dobách hledali své vlastní výmluvy; přesto se nakonec svatební sál úplně zaplnil. Dáme-li ta početná biblická místa na jednoho jmenovatele, pak jsou moudré panny, Nevěsta a hosté vždy tím stejným zástupem prvotiny. Protože pobyt v nebi při svatební hostině je přechodný, jsou tam spasení hosty. Neboť po svatební hostině se vrací zástup s Pánem zase zpět, aby se společně s Ním ujal vlády na zemi v Tisíciletém království. I těmi pojmy jsou objasněny rozdílné vztahy té stejné skupiny. Jako panny jsou nedotčeny, jako Nevěsta budou sjednoceny s Ženichem, jako hosté sedí vyvolení v době velké hostiny s Pánem u stejného stolu (Matouš 8:11, Lukáš 13:29).

"Potom mi řekl:Piš: Blahoslavení jsou ti, kdož jsou pozváni ke svatební hostině Beránka! A opět mi řekl: Toto jsou pravdivá slova Boží.

Tedy jsem padl k jeho nohám, abych se mu klaněl; ale on mi řekl: Nečiň to, jsem jen spoluslužebník tvůj a tvých bratří, kteří mají svědectví Ježíše. Bohu se klaněj! - svědectví Ježíšovo totiž, je duch proroctví."

Duch proroctví spočíval na prorocích, kteří oznamovali příchod Spasitele. Ježíš Kristus tvořil stěžejní bod spásných dějin. Jeho svědectví se táhne jako červená nit celým svatým Písmem. Svědectví Ježíše je duch proroctví, nikoliv dar proroctví. Dary Ducha mají mnozí, ale zde se jedná o Boží vlastní svědectví Ježíše Krista, jak On řekl v kapitole 1:8: "JÁ jsem Alfa a Omega, říká Bůh Pán, kterýž jest a kterýž byl a kterýž přichází, ten všemohoucí." Nikdo s přesvědčením nemůže říci: "Ježíš jest Pán", a mínit tím Boha, jedině, že by mu to bylo osobně zjeveno Duchem svatým. Všichni, kteří budou u Pána, mají toto svědectví Boží a tím svědectví Ježíše Krista, jak to bylo Janovi Duchem odhaleno.

V poslední bitvě rozhodne Pán

V druhé části 19. kapitoly je popsáno, jak mnohonásobně korunovaný Pán přijde dolů po svatební hostině jako vítězný hrdina na bílém koni, následován nebeskými zástupy, aby pobil národy a tlačil pres žhavého vína hněvu všemohoucího Boha. Co bylo oznámeno v různých pasážích Starého a Nového zákona, pak dojde naplnění. Bezpochyby se přitom jedná o poslední boj před započetím Tisíciletého království ve velkém dni Boha všemohoucího.

"Pak jsem viděl nebesa otevřená a viděl jsem bílého koně; na něm sedící jezdec se sloul Věrný a Pravdivý; a spravedlivě soudí a bojuje.

Jeho oči jsou ale jako plamen ohně; na hlavě má mnoho královských korun a na Sobě napsané jméno, které nikdo kromě Něho nezná;

oděn je v roucho pokropené krví, a Jeho jméno zní Slovo Boží.

Nebeské zástupy ho následují na bílých koních oděni do zářivě bílých lněných rouch.

Z Jeho úst vychází ostrý meč, kterým pobije národy, a bude je pást železným prutem; On to jest, jenž tlačí pres rozpáleného vína hněvu Všemohou-cího. Na Svém rouchu, na boku má napsané jméno:Král králů a Pán pánů."

V tom čase již není řeč o Boží milosti a lásce. Od Boha oddělené lidstvo, které žije ještě v té době, Jeho milost a lásku zavrhlo a tím vyzvalo Jeho soudy a hněv. "Pak jsem viděl anděla stojícího v slunci, ten volal silným hlasem všem ptákům, kteří létají vysoko na nebi: Pojďte sem, shromažďte se k veliké hostině Boží! Žerte maso králů, velitelů vojsk, maso mocných, koní a jezdců jejich, maso svobodných i služebníků, malých i velkých!" (v. 17-18)

Prorok Ezechiel popsal tento poslední boj, jehož se účastní králové země a jejich vojska s úžasnou podobností: "Ty ale, synu člověka, -tak mluvil Bůh Pán - řekni ptákům, všem supům, kteří mají křídla, a vší dravé polní zvěři: Shromažďte se a přijďte sem! Seberte se ze všech stran, společně k Mé obětní hostině, kterou vám připravím, obětní hostině na horách izraelských. Budete žrát maso a pít krev!

Maso vůdců vojsk budete žrát a pít krev knížat země: skopce a beránky, kozly a býky, samá vykrmená zvířata z Bázan;

Tuku se dosyta nažerete a krví se zpijete až k opilosti z Mé obětní hostiny, kterou vám připravím.

U Mé tabule se nasytíte koňmi i jezdci, vůdci vojsk, a všemi válečníky! - tak zní výrok Boha Pána." (39:17-20)

V tom čase budou ty dvě hlavní odpovědné osoby, totiž politický vládce a náboženská nejvyšší hlava uchopeni a za živa uvrženi do ohnivého jezera: "Dále jsem viděl zvíře a krále země a jejich vojska shromážděny, aby bojovali s jezdcem sedícím na koni a Jeho vojskem.

Tedy bylo zvíře (politický vládce) uchopeno a s ním také lživý prorok (náboženskývládce), kterýž činil divy a znamení před jeho očima a tím svedl ty, kteří nesli znamení zvířete a klaněli se obrazu jeho; za živa byli oba vhozeni do ohnivého jezera, které hoří sírou." (Zjevení 19:19-20)

V tomto posledním boji nebudou zajatci, ani ti, kteří by unikli. Zahyne celá síla vojska, která tam od severu proti Izraeli napochoduje pod přímým satanovým vlivem. "Zbývající ale byli usmrceni mečem, který vycházel z úst jezdce sedícího na koni; a všichni ptáci se nasytili jejich masem." (v. 21)

"A chci při něm vykonat soud morem a krveprolitím, přívalem vod a krupobitím; oheň se sírou bude pršet na něho a na jeho vojska a mnohé národy, kteří jsou s ním.

Tak chci osvědčit Moji velikost a Moji svatost a chci se oslavit před zraky mnohých národů, aby poznali, že Já jsem Pán!" (Ezechiel 38:22-23)